Milej zlatej #52 – dubenec 2025
Kvantita je cestou nejen ke kvalitě, ale aji k pohodě | Prográmek, za kerej sem byl po letech ochotnej zacálovat | Fosilnění | Easter egg: Co chystáme se ZacEvou?
Kvantita je cestou nejen ke kvalitě, ale aji k pohodě
„Sekejte texty jak Baťa cvičky. Tím se propíšete k mistrovství."
„Neřešte kvalitu, ta přinde s kvantitou."
Podobný moudra sem dlouhou dobu považoval za sračkoidní motivační kecy. Že na nich něco vopravdicky je, to mi docvaklo, až gdyš sem se vohlížel za svou psavou kari-érou.
Dneska bych věčinu textů napsal líp než před roky. Jenže tohlenc bych nigdá nemoh řéct, kdybych za sebou neměl právě kvanta textů. Bez kvantity by nebylo porovnání, trénink, zpětná vazba, zlepšování, změny, prostě nic. Snad jen vzdušný zámky vo tom, jak bych moh skvěle psát, kdybych fuckt psal.
Gdyš sem vo tom dumal nedávno na kolečkáčích, trklo mě, že ta votřepaná mantra je vlastně neouplná. S kvantitou totiž stoupá nejen kvalita, ale taky pohoda. Jak sem k temu došel?
Stovky hodin, díky kerejm vyhrajete závod na 30 minut, a eště si to užijete
Jedu si takhlenc na kolečkáčích po neznámý trase a před sebou zahlídnu kopec. Mimoděk zvýším frekvenci. Ze zkušeností totiž vím, že je dobrý do kopce nastoupit hezky rozjetej a udržovat kolečkový lyže ve flow pomocí pravidelnýho tempa. (Díky tomu sem konečně pochopil, cože jakože má bejt to momentum.)
K tomu je ale potřeba mít vytrvalost a sílu. No a k tý se dopracuju jedině přes kvantitu – prostě musím najezdit hafo a hafo kiláků v relativně pomalym tempu. Posílím, získám vytrvalost a díky tomu pak kopec vyskejtuju v naprostý pohodě.
Gdyš nemám vytrvalost a sílu, znamená to, že buď v kopci výrazně zpomalím a výstupem se šíleně protrápím, anebo budu muset během stoupání dokonce zastavit. A dost možná aji vopakovaně. Řeknu vám, že znovu rozjet ty těžký mrchy (jedna váží 3 kila) do krpálu, to je celkem peklo.
Ne nadarmo (orientační) běžci přes zimu trénujou velký vobjemy v pomalým tempu. Takhlenc si budujou festovní základy vytrvalosti (kvantita), na kerý začnou brzo zjara stavět rychlost (kvalita). Díky temu pak při závodech zvládaj letět terénem jak naspýdovaný fretky. Zjednodušeně řečeno: bušej stovky a stovky hodin, aby pak mohli vyhrát závod na 30 minut. A navrch si to užijou. Nebo aspoň nebudou chodit tejden jak naprcaný kačeny.
Využívejte kouzelnou sílu setrvačníku
Kolečkáče hezky rozjetý už před stoupáním, to je skvělej příklad setrvačníkovýho principu. Nejhorší je rozjezd. Udržovat něco v chodu, to je vo poznání snadnější. Vobzvlášť, gdyš už za sebou máte pořádnou kvantitu praxe. To je váš rezervoár zkušeností, fíglů, efektivity a dalších nástrojů, ze kterýho je pak příjemný čerpat.
🔵 Otextovat stý web je celkem pohodovej úkol, i gdyš je to zrovna klioš, kerej neví, co chce, a nedá pokoj, dokavaď to nedostane. Kdyby se ale čovek měl s takovým zákazníkem potýkat hned na první zakázce, je to jako se vopakovaně rozjíždět v kotáru z Hvězdy na Ovčárnu. A to fuckt nechcete.
🔵 Spáchat 40. akci Copypátečníků byla celkem brnkačka (dopředu stačí post na Discordu, troška přemejšlení a pak účast). Ale roztlačit celej ten projekt a nastavit si principy během prvních pár akcí, to stálo nemálo úsilí a rozhodně to nebyla pohodinda.
Co má společnýho první zkouška, první prezentace, první rok v práci, první vedení porady, první zrytej záhonek, první vitráž, první natáčení podcastu, první vystoupení na konferenci, první pletení pomlázky, první jízda autem, první nákup akcií?
Všechno může dopadnout dobře i napoprvý. Ale proběhne to úplně na pohodu? Dost pochybuju. Pokavaď čovek není totální flegmouš bez emocí, pohoda přichází až s vopakováním. Se zkušenostma. S kvantitou.
Ke kvantitě se ale čovek nigdá nedostane, pokavaď podlehne dvěma strachům – strachu z posměšků a strachu z neúspěchu.
Nenechejte se odradit posměšky
Gdyš sem eště bydlel v tom Třebiču, vracíval sem se z běhání kolem novýho hřbitova. Jednou tam seděla partička vejrostků (jakože byli tak vo 5 let mladší než já) a ta mi chtěla vokázat, že běžím jak lemra. Tož se se mnou rozběhli, hulákali, jaká je to brnkačka a tak.
Netušili, že mám v nohách už víc než půlmaraton a že se v tomhle tréninkovým vobdobí holt takhlenc běhá. Nereagoval sem, běžel sem si dál svým tempem. Po pár stech metrech vodpadli.
Hejtí vás někdo na sockách? Vysmívá se nemožný kvalitě vašeho videa? Rozcupoval váš nejnovější článek? Tvrdí, že líp než vy by fotil aji poslepu? Běžte dál. Hejtři vodpadnou.
Nenechte se vodradit neúspěchy
První dva závody v orientačním běhu jsem nedokončil. Během dalších jsem končíval beznadějně poslední. Po pěti letech přišlo první vítězství. Nikdy by k němu nedošlo, kdybych neměl vodběhanou dostatečnou kvantitu závodů.
Ňákej šachista kdysi řek:
Nejdřív musíš hodně prohrávat, abys pak mohl hodně vyhrávat.
Už si fuckt nepamatuju, kerej týpek to byl. Moje šachový vobdobí je dávno v čudu. Možná to prohlásil Bobby Fischer, možná Garry Kasparov. Nevim. Zkoušel sem to gůglit aji ej-ájovat, ale marně. Během toho sem kápl na další výstižnej šachistickej citát. Autorem je kubánskej mistr světa José Raúl Capablanca:
Nesrovnatelně víc jsem se naučil ze svých proher než z vítězství.
I prohra se počítá do kvantity. Obzvlášť gdyš si ju čovek rozebere a do svýho rezervoáru zkušeností z ní nasype poučení, varovný signály a další wifikundace, kerý při příštím vopakování, jak gdyš najde.
P. S. Jasně, v tomhlenc mudrcírování dost zjednodušuju. I když je kvantita nezbytným předpokladem kvality, sama vo sobě ke kvalitě nestačí. Kvantita nás sice posouvá, ale jen do určitý míry. Jen na stagnační plató. Vo tom třebas něgdá příště. Dneska šlo hlavně vo tu pohodindu. Tož ať ju máte, milí zlatí!
Wifikundace
⌨️ Typora
Po letech první desktopovej prográmek, za kerej sem byl vochotnej pustit chlup. Nezruinovalo mě to a su fuckt happy. Vo co de?
Typora je minimalistickej markdownovej editor. Co na něm voceňuju?
To, že píšu do naprosto, ale neprosto prázdný vobrazovky. Žádný menu, rušivý tlačítka, info boxy, záhlaví, zápatí, notifikace… Prostě jen já a kurzor.
Mockrát sem zkoušel režim celý vobrazovky nejrůznějších programů, ale nigdá to nebylo vono. Kdysi sem měl appku Ulysses, ale ta je pro mý potřeby zbytečně moc robustní.
Tož sem si nechal vod umělky vycucat seznam jednoduchejch markdownovej appek. Typora vedla hned vod začátku, ale nechtěl sem kupovat zajocha v pytlu. Po 15denní zkušebce sem věděl, že tenhle prográmek prostě potřebuju. Rapidně stouplo mý psací soustředění, efektivita aji kreativita.
A ten markdown? Gdyš nechcete, nemusíte ho vůbec řešit – prostě používejte Typoru jako digi psací stroj. Pokavaď se ale naučíte pár MD pokynů, dost vám to ulehčí život.
Gdyš třeba chcete udělat nadpis H1, nemusíte nikde hledat žádný ikony, ale prostě jen začnete psaní symbolem #. Pro H2 začnete ##, pro H3 nepřekvapivě ###. (Tohlenc mimochodem fachá aji na Substacku, vodkaď vám Milej zlaťák chodí.) Podobně jednoduchý je psaní kurzívou nebo boldem.
Audio brikety poznání: Po vyslechnutí spalte!
Dubencová premiéra Fosilního paliva:
#14 AI a fosilní inteligence
V týhle audiobriketě vedeme debatu, kerá bude za chvilu aktuální jako disketa v noťasu – vo umělý inteligenci. Zatímco svět frčí k superinteligenci, my tančíme mezi promptama a halucinacema.
Fosilnění bude mít fčil malou pauzičku. Potkal nás život – přímačky, nemoce, péče vo rodiče… Ale v květenci zasejc vytěžíme další brikety poznání, aby bylo co pálit aji po čarodkách.
Jo a bacha!
20. díl chceme pojmout jako Q&A speciál. Už máme pár dotazů posbíranejch z reakcí na prvních štrnáct epizod (zdaleka nejvíc jich přišlo na díl Škola (bez) budoucnosti). Ale budeme moc rádi za každej další. Tož pište, komentujte, nesouhlaste, vztekejte se, buďte zvědavý…
Dík jak býk za čajík
Na virtuální konvu čajiska mě po minulym čísle pozval Filip. 🙏 A nebylo to poprvý. Dík jak býk! Snad neva, že sem si místo čajiska dneska pořídil snídaňovej flat wajt ve Znojmě, u kerýho datlím do Typory (doku foto vejš).
Čajíková fotka vokazuje lahůdku, kerou mi na dubencovou potkávačku Copypátečníků dovezla ZacEva společně s dalším čajiskem a touhlenc kšónškou. Su tepráf sotva ve štvrtině, ale zatím vrnim čtenářskym blahem. Snad mi to vydrží až do konce a nedopadne to jako s audiobukem Šantaram – famózní první půlka a pak celkem sešup.
Ale zpátky k ZacEvě: Na pátečníkování nás pozvala do fanfárový čajovny, kde navrch fšecko zatáhla, než sme stačili zasáhnout. A aby toho nebylo málo, k mýmu milýmu překvapení snad až nadšeně kejvla na to, že bychom eště před létem mohli spáchat společnej webinář vo copywrAItingu (Stay tuned!). Mejd máj dubenec! 💙
Malá domů
Takhle pomáhám (nejen) kolegáčkům copywriterům
💡AHAbook: Cenotvorba (nejen) pro copywritery – Čtení, který vás vobohatí. Už jste viděli výhodnej kombo balíček?
📶 Konzultace a mentoring – Konstruktivní dialog, kterej vás posune na vyšší level.
🔎 Rozbor textů – Nechejte své copy zrentgenovat ostřížím zrakem. Zjistíme, kde je zakopaný pes. Ukážeme si zlepšováky. A třebas i něco společně přepíšeme.
🤝 Mastermind – Malá skupinka, velká důvěra, a hafo AHA momentů.
💰 Kurz cenotvorby – Wifikundace, který vám pomůžou makat míň za víc.
A pro firmičky by něco nebylo? Jasan že jo!
🎥 Základy copywritingu – online kurz pro člobrdy, co si chtěj psát texty sami.
🎓 Copyosvětovna = 2v1: školení copywritingu + textařskej workshop.
✍️ Chcete na svůj web špičkový texty, ale máte z pasní závratě? Vyšplhám pro ně za vás!
A zadarmíčko bys neporadil? Klíďo. Nate!
🥢 Copyhubky – snadná kouzla pro lepší texty.
✍️ Přepišme.to – vysoká škola copywritingu.
🎩 Kouzla pro copywritery – telka pro kolegáčky.
🎧 Kouzlení se slovy 1 – profi natočenej audioblogísek
🎧 Kouzlení se slovy 2 – pro velký úspěch pokračování ;-)
Líbí se vám tohlencto čtivo a máte nutkání se revanšovat?
Přepošlete Milýho aji zlatýho kamarádům. Písněte mi, co se vám líbilo nejvíc. Nebo mi uvařte virtuální konvici tvůrčího čaje.
