Milej zlatej #51 – březenec 2025
Kolegáčská AI past | Žuchl mi šutrák z hercny | Mám 10 járů do důchodu = už se nechcu učit nic novýho | Fosilnění
Kolegáčská AI past
Čuchám čuchám problémo. Je zatím enem v plenkách, ale čuju, že by se mohlo začít šířit rychlejác než trumpetování v USA (Za tohle čekám milión unsubscriberů. Díky!). Tož si říkám, že gdyš ho tutaj pomenuju a vysvětlím, tak se třebas nerozjede tolik, kolik by mohlo.
Vo co de? Za poslední půlrok se ke mně dostaly celkem tři delšejší texty vod kolegáčků. Že prej estli bych na ně jako moh hodit vočko a poslat feedback. Tož proč ne, že? (Jasně. Ve skutečnosti je těch proč ne daleko víc než těch proč jo, ale zrovna sem měl chuť si ein trochen zadobračit.)
V čom bylo to problémo? Nakonec se vokázalo, že šecky texty více či méně spáchala ej-áj. Přitom enem jeden autor avizoval hnedlenc vod začátku, že si s ňou pomáhal. To bylo moc fajn. Jak to přiznání, tak to, že zrovna tenhle týpek AI použil.
Proč?
✓ Na rozdíl vod vostatních dvou případů se autor neživí psaním. No a i gdyš píše nadprůměrně dobře, furt by po ňom zůstal hafanec stylistickejch nevobratností. Díky ej-áj se jeho myšlenky hnedlenc líp četly. A taky mi kvůlivá temu vodpadlo přehršel editorský práce, kerá by mě při tvorbě bez AI rozhodopádně čekala.
✓ Díky přiznanýmu ej-ájství sem nemusel při zpětný vazbě našlapovat po špičkách = gdyš tam něco bylo na <|>, bez vobav sem to tak voznačil. To je při fííídbekování velká úleva. Pokavaď čovek nemusí přemejšlet nad každou formulací zpětky, aby se náhodou nedotkl stvořitele, je to přínosný pro vobě strany: hodnotiteli to ušetří čas aji šediny a hodnocenej se dozví daleko víc než, gdyby hodnotitel hodnotil ve šprckavičkách.
Ututlaný umělky
No a pak tu máme ty druhý. AI nepřiznaný. Teda aspoň ne hnedlenc vod začátku. Proč mě to sejří?
To máte tak. Čovek se poctivě začte do výtvoru a nejpozdějác po pár vodstavcích si začne říkat: Co se děje? Dyť tahlenc vosoba píše jináč celkem dobře. Se blbě vyspala? Další čtení pak automaticky spustí mód: Jak citlivě říct, že text má tyhle a tyhle slabiny a že jich tam je víc, než bych čekal? Jak empaticky vyjádřit, že voproti jinejm dílům je to slabý? Nebo jak decentně napsat, že je to totální sračka?
Fuckt peklíčko! Pokavaď máte svý feedbackáře rádi, tohle jim rozhodopádně nedělejte. Přivádíte je do rozpaků. Motáte jim hlavu. Mrháte jejich čas. A gdyš vás takovejch bude víc než málo, dost možná vochotnejm člobrdům celý feedbackování zprotivíte natolik, že se na něj ouplně vykvajznou.
Aby nedošlo k ňáký mejlce
Ej-áj samože klíďo používejte. Sám to při práci taky dělám. Ale gdyš po někom budete chtít fýdbek na svý ej-aj dílo, buďte vod tý dobroty a hnedlenc kápněte božskou. Písněte třebas – kostru mi vyblil Klód, ale maso je moje (feedbackář hnedlenc bude vědět, že se nemusí bát zpochybňovat argumentaci, výběr témat a další vobsahový záležitosti, páč nejspíš pocházej vod ej-áj). Nebo: Nasypala sem do četu bodový teze a von mi je rozepsal (feedbackář hnedlenc bude vědět, že si nemusí brát servítky na styl, páč je vod umělky).
Anebo je tu druhá verzička. Daleko lepšejší. Gdyš si vezmete EjÁčko hezky, ale fuckt hezky pod křídla, dokáže vám vyplivnout vejsledek, s kerým se profi psavec může ztotožnit tak na 75 až 80 %. To není ouplně blbý, ale furt tomu kouká trocha AI slámy z bot. Tož vemte tenhlenc poctivě vypromptovanej a vyiterovanej vejsledek a vypiplejte ho aspoň na 85 %. Ale 90 bude lepšejších.
A nemyslete si, není to votázka na pár minut. Gdyš čovek píše fšecko zgruntu sám, rozhodopádně platí, že dostat text z nuly na vosumdesát, je daleko lehčí, než dostat ho z vosumdesáti na devadesát. S AI se ten rozdíl eště zvětší. Na vosumdesátce budete po vyňuňání promptů fcukuletu. Ale každý další procento bude bolet.
Tohle bude IMHO jedna z cest, jak dál rozumně nakládat s profesním psaním. A já se na to těším. Páč ta úvodní dřina, kerou čovek musí vodvíst, gdyš má všecko vysypat z kebule do kompu v tý nejsyrovější podobě, mě moc neba. Mnohem víc si užívám to následný ňuňání. Už se nemůžu dočkat, až bude v naší profesi naplno platit:
Psaní je editování.
Kápněme božskou!
Celej kolegáčskej problém má tudíššš naprosto primitivní řešení. Přiznávačka, nebo editovačka, to je voč tu běží!
Nuže, pudu příkladem a přiznávám se: Tenhlenc ňůsletr vytvořila ej-áj z celých 0,00nic procent! Vono taky, aby psala tímhle kokotským jazykem, ruply by jí z teho všecky cévky v serverovně.
Kecám. Taky by to nejspíš zvládla. Ale sou věci, do kerejch AI pouštět nechcu. Hlavně moje vlastní projekty – páč mi přinášej radost z tvorby a taky tříběj myšlení.
Hele, možná je celej tenhlenc textík totálně zbytečnej sranec. Možná sem si ho potřeboval sepsat sám pro sebe, abych v podobnejch situačkách zavčas zastříhal ušima a na rovinu se autorstva zeptal, estli je to vyEj-Ájovaý. Tož aby se mý milý zlatý čtenářstvo necejtilo vošizeno, přidám ještě takovou postřehovou doušku.
Čovek má dělat z dobrejch textů skvělý texty, a né dělat z blbejch textů dobrý texty
Vod minula víte, že už nésu enem copýrajtr, ale aji lérning dyzajnér. No a abych toho neměl málo, rozšiřuju si svý kvalifikace eště v kurzu Redaktor. Tuhlenc sme tam dostali za oukol zredigovat totální sračkoidní texty. Fuckt jsem nad tím nechtěl mrhat zbytky sil, kerý mi po běžný rachotě eště zbejvaly. Tož sem to hodil do ej-áj.
Nebylo to dokonalý, ale udělalo to hafo práce za jedinou nanosekundu. Gdyš sem to pak vokazoval kolegáčkyním, říkal sem, že to má svý mouchy, ale na tuhlenc votročinu to jako základ stačí. Jedna kolegáčkyně se snad až dotčeně podivila, že redigování považuju za votročinu. Tož sem jí řek, jak se věci maj.
Podle mě je totiž na světě tolik dobrejch textů, ze kterejch může čovek udělat texty skvělý, že je v AI době naprosto zbytečný ztrácet čas tím, aby dělal z blbejch textů texty dobrý.
Dřív to vobčas smysl dávalo. Třebas gdyš měl autor fuckt skvělý téma, příběh nebo zkušenosti, ale psal naprosto votřesně. Dneska je to vopravdu mrhačka časem a silama. Prostě svý genitální blitky hodí do ej-áj, dá jí k temu pořádný pokyny a za chvilu má na displeji slušnej text, nad kerym by redaktor strávil mládí a stálo ho to nekřesťanský množství šedin.
Možná je pro sluníčkáře srdcaře drsný voznačit redigování blbejch textů za votročinu, ale čím dřív jim dojde, že takhle se prostě věci mAjI, tím větší šanci na přežití v redaktorský profesi maj.
Možná je lákavý nasypat svý teze do ej-áj a pak je bez větších ouprav vydávat za svý dílo a žádat kolegáčky vo feedback, ale čím dřív psavcům docvakne, že tyhlenc texty sou přitažlivý asi tak jako lajfstajlový vobrázky z fotobank, tím větší šanci na to, že se k nim kolegáčci nevotočej zády, maj.
Spad mi šutrák z hercny
Tolik nervování kvůli pár písmenkům sem dlouho nezažil. Půlku březence se mi třásla řiťka, i gdyš sem si v kopírajtingu vodkroutil už víc než 10 intenzivních járů. Jak je to možný?
To máte tak. Normálka si z vodevzdanejch textů už moc těžkou kebulu nedělám. Vim, že sem udělal to nejlepšejší, co sem v tu chvilo moh. (Jasňačka, vo rok pozdějác by to bylo zasejc vo fous lepšejší. Možná dokonce vo dva.) A většinou mi pomáhá i takovej ten iracionální pocit, že se to fuckt povedlo. (Znáte?)
Jenže tentokrát ani ťuk. (Znáte?)
Teda abych byl ouplně přesnej: ťuků se vozvalo dost. Ale vod takovejch existencí, kerý za nejlepší kámoše fuckt nechcete: pochybnosti, nejistota, sebepodceňování.
❓ Proč k temu došlo?
Texty jsem netvořil ve vosvědčenym rytmu. Dodací lhůta běžela, gdyš...
🔵 sem se toulal po Sicílii (a pište něco kloudnýho, gdyš funíte na Etnu)
🔵 u nás byly jaráky (a mějte to srdce poslat děcka do háje, gdyš chtěj hrát deskovky)
🔵 jsem pronikal do tajů druhý profesní nohy (a buďte v týmu hned vod začátku za vola, páč nemáte na nic čas)
Místo pohodovýho tempa plnýho přestávek, během kerejch nápady hezky uzrajou, sem nasadil těžkotonážní sprint: večery, vejkendy, psaní ve vlaku...
I tak sem zasejc udělal to nejlepšejší, co sem v tu chvilu moh. Ale to nezvyklý kvaltování si dost pohrálo se zdravým sebevědomím, bez kerýho se na volný haksně tvoří hodně blbě.
💌 Odesláno.
Ticho.
Dlouhý (teda aspoň na mou hercnu).
💙 Po tejdnu mi spad šutrák ze srdce. Klientka píše:
„Konečně jsem se dostala k textům. Moc se mi líbí, skvělá práce. Nic bych neměnila. Rádi bychom pokračovali ve spolupráci na newsletterech. Můžete mi prosím poslat ceník i k tomu?“
Uf!
PS: Ten šutrák na vobrázku se mi fuckt zaryl do srdce. Vloni sem na něm sušil ručník po osvěžující koupačce. V kerý zemi to tak asi bylo? 😇
Mám 10 let do důchodu. Nic novýho se už učit nebudu. Ňák to doklepu po staru
Řekly mi mý nový kolegyně, gdyš sem jim nadšeně vokazoval, co všecko se dá ve výuce dělat s hlasovacím zařízením, kerý sem našel zaházený v kabinetu.
🤔 Na rovinu – už si fuckt nepamatuju, estli mě ta jejich vodpověď překvapila, rozesmutnila, nebo dokonce nasejřila. Jedno vim ale naprosto jistě. Začal sem se bát:
❓ Ztratím za pár let chuť učit se cokoliv novýho?
❓ Budu brát mládí jako něco, co mě vohrožuje, a ne jako zdroj inspirace?
❓ Budou pro mě nový technologie vopruz, kerý se mě pokoušej vykolejit ze starý dobrý rutiny?
Uběhlo 15 let i zim a já se pomalu dostávám do věku tehdejších kolegyň. Naplnily se mý obavy? Nikolivěk, ale...
Ale rozhodopádně mám větší pochopení pro jejich reakci. Sil fuckt ubejvá. Už po nocích netestuju každou novinku, kerou zmerčím. Dneska to dělám přes den. :) A pečlivě si vybírám, do čeho šoupnu energii. :) Klíčový ale je, že to furt dělám.
🙏 Dost mi pomáhá, že na rozšiřování vobzorů nésu sám. Vobří dávky inspirace si vodnáším třeba z pravidelnejch setkání Copypátečníků. Na vobrázku vidíte pár témat, kerý sme probírali na tříhodinovým callu v březenci.
Nebudu se tvářit jako suterén a tvrdit, že ty termity znám vod školky. Jistě by se mi to vrátilo jako buzerant. Pravda je navopak ta, že sem naprostou většinu z nich slyšel letos poprvý. Moc mě ale těší, že mě tyhlenc pojmy nevyděsily. Navopak ve mně probudily velkou zvědavost.
Budu mít k novinkám stejnej přístup aji za pět deset let? Nemám šajna. Su si ale dost jistej tím, že schopnost učit se novejm věcem, a ochota přizpůsobovat se změnám, bude naprosto základním předpokladem spokojenýho (nejen) profesního života.
Audio brikety poznání: Po vyslechnutí spalte!
Březencový premiéry Fosilního paliva:
#12 Krepr vs. kopr: Opatrně s koncem prokrastinace. Často nám pomáhá
Mudrujeme vo rozdílech mezi kreprem (zkratka pro kreativní prokrastinaci) a koprem (zkratka pro konec prokrastinace nebo taky kurevskej odpor k práci, žáno). K čemu jsme domudrovali?
#13 Osobní brand: Nutnost, nebo bulšit?
Je vosobní branding nutnost, zbytečnej marketingovej vejmysl, nebo něco mezi tim? Jak přistupovat k budování vlastní značky a záleží na tom vůbec?
A bacha!
20. díl chceme pojmout jako Q&A speciál. Už máme pár dotazů posbíranejch z reakcí na prvních třináct epizod (zdaleka nejvíc jich přišlo na díl Škola (bez) budoucnosti). Ale budeme moc rádi za každej další. Tož pište, komentujte, nesouhlaste, vztekejte se, buďte zvědavý…
Dík jak býk za plnej mejlbox
Přes 15 reakcí na minulý číslo! Takovou mejlovou smršť sem už dlouho nezažil. A to si někteří člobrdové se mnou navíc zahráli mejlovej pinec, takže těch reakcí bylo vlastně nepočítaně.
Moc si toho vážím. A vůbec mi neva, že tentokrát z teho nebyla ani jedna virtuální konvička čaje. Je mi totiž nad všecky slunce jasnější, že váš čas, kerej ste do vodpovědi investovali, stojí rozhodopádně víc. Fuckt dík jak býk! 🙏
Malá domů
Takhle pomáhám (nejen) kolegáčkům copywriterům
💡AHAbook: Cenotvorba (nejen) pro copywritery – Čtení, který vás vobohatí. Už jste viděli výhodnej kombo balíček?
📶 Konzultace a mentoring – Konstruktivní dialog, kterej vás posune na vyšší level.
🔎 Rozbor textů – Nechejte své copy zrentgenovat ostřížím zrakem. Zjistíme, kde je zakopaný pes. Ukážeme si zlepšováky. A třebas i něco společně přepíšeme.
🤝 Mastermind – Malá skupinka, velká důvěra, a hafo AHA momentů.
💰 Kurz cenotvorby – Wifikundace, který vám pomůžou makat míň za víc.
A pro firmičky by něco nebylo? Jasan že jo!
🎥 Základy copywritingu – online kurz pro člobrdy, co si chtěj psát texty sami. Jen za 555 KaČek!
🎓 Copyosvětovna = 2v1: školení copywritingu + textařskej workshop.
✍️ Chcete na svůj web špičkový texty, ale máte z pasní závratě? Vyšplhám pro ně za vás!
A zadarmíčko bys neporadil? Klíďo. Nate!
🥢 Copyhubky – snadná kouzla pro lepší texty.
✍️ Přepišme.to – vysoká škola copywritingu.
🎩 Kouzla pro copywritery – telka pro kolegáčky.
🎧 Kouzlení se slovy 1 – profi natočenej audioblogísek
🎧 Kouzlení se slovy 2 – pro velký úspěch pokračování ;-)
Líbí se vám tohlencto čtivo a máte nutkání se revanšovat?
Přepošlete Milýho aji zlatýho kamarádům. Písněte mi, co se vám líbilo nejvíc. Nebo mi uvařte virtuální konvici tvůrčího čaje.
