Ad fontes a pak zas po proudu: Jak vznikl a jak vzniká Milej zlatej
To vám bylo tak. Psával jsem články na blog. Dlouho. Kurevsky dlouho. Musely bejt totiž dokonalý. Každej z nich mi sežral desítky hodin. Některý jsem přepisoval. Vopakovaně. Třeba tenhlenc jsem ladil přes tři roky, než sem ho poslal do světa.
Pomalu mi rostlo méno a možná aji ego. Proto každej další článek musel bejt nejen perfektní, ale taky lepší než ten předchozí. Začlo to bejt neudržitelný. Navíc se vytrácela radost z tvorby. Začlo mě to srát. A tak se muselo něco stát.
Piš sám sobě
Začal jsem hledat ňákej bezpečnej prostor. Něco, co není tak moc na vočích jako blog na profesním webu. Něco, co rychle zapadne, když se to nepovede. Něco, kde se nebudu bát dělat chyby.
Tou dobou už pár měsíců vycházely Newslettery.cz. Fascinovaly mě. Kavkáč v nich na mejling vrhal úplně jiný světlo. Jeho apologetika a argumentace byla natolik přesvědčivá, že mi na mý poměry celkem rychle docvaklo, že tohle je to, co hledám.
Zbejalo vyšpekulovat, estli fuckt chcu psát tuctovej ňůsletr vo copy. Marketingově by tutáčově fungoval skvěle. Měl by rozhodopádně daleko víc čtenářů, dosahů, lajků, sdílení… Tak proč váhat, že?
Třeba proto, že by mě to rychle přestalo bavit. Byla by to vlastně zase další práce. A ta muší přece bejt perfektní, žáno. Takže časově náročná. Únavná. A vobčas aji neradostná.
A to sem fuckt nechtěl. Nechal jsem tudíž všecky tyhle příležitosti a přínosy jinejm a jal se vydávat takovej ňůsletr, kterej bysem sám chtěl číst.
První číslo sem na konci ledence 2021 poslal nejdřív jen sám sobě. Začínalo takhlenc:
Milej zlatej,
právě čteš elektronickej dopis, kterej píšeš sám sobě. Buď vod tý dobroty a dovol, abych ti připomněl proč: Seš unavenej z pilování každičkýho slovíčka, jak to děláš v práci nebo v ofiko věcech typu blog, Přepišme.to a Copyhubky. Prostě si chceš textově trochu zaskotačit a nebejt při tom svázanej konvencema, pravidlama a vobavama.
Tohle je jen a jen tvůj plac. Nemusíš se v něm bát dělat chyby. Nemusíš řešit názory vostatních. Píšeš sám sobě. Tak si piš, jak chceš. Jak ti huba narostla. Nebo spíš, jak ti prsty vyťukávaj vobsah tvý hlavy do klávesnice.
Vo pár dnů pozdějác sem premiérko přeposlal několika kámošům. Napsali mi, že bych si tohlenc lejstro neměl nechávat pro sebe. A tak sem Milýho zlatýho vodtajnil.
Jazyk jako vobrana
Až do roku 2020 sem se děsně bál, že v ňákým svým projektu (jakože né zakázce) přehlídnu chybu a bude z toho vostuda jak Brno. Fuckt mě to svazovalo. Brzdilo. Strašilo.
Tož mě napadlo, že bych ňůsletr moh psát v hatmatilce, v kerý nic chybnýho bejt nemůže už z principu. Nigdá nigdo totiž nemůže na beton vědět, co je záměr a co pochibení.
Naštěstí sem si nemusel vymejšlet žádnej novej jazyk. Stačilo psát tak, jak myslím. Né furt. Jen v okamžicích nesvázaný tvorby. Čirýho radostnýho dumání. Je to taková moja vnitromluva. Pomáhá mi vobčas aji při práci – gdyš se nemůžu nastartovat, řeknu si něco jako: „Tož, milej zlatej, poď tvůrčí zácpu vodšpuntovat ňákým srancem, kerej pak spláchneš do hajzlu.”
Dlouho sem si myslel, že tenhle kokotskej jazyk je moja vochrana před hejty. Až nedávno mi docvaklo, že se tím chráním hlavně před sebou samým. Přesnějác před mým perfekcionismem. Díky tomu, že tenhle ňůsletr píšu v milejzlatejštině, nemám potřebu číst po sobě vejsledek aspoň desetkrát. Spokojím se se čtením jediným. Teda gdyš dedlajn dá.
Dedlajn jako vobrana
S perfekcionismem mi pomáhá aji to, jak a kdy milýho zlaťáka tvořím. Původně sem měl jen v hlavě nepsaný pravidlo, že ňůsletr vychází dycky poslední den v měsíci. Jenže vobčas sem si na ten den naplánoval aji nějakou práci. A to bylo blbý, páč ty věci se třískaly. Časově aji stylově. Fčíl už mám proto v kalendáři vyblokovaný všecky měsíční posledňáky jen a jen pro MZ.
Možná si říkáte, že měsíc času na napsání jednoho ňůsletru, to je luxus. Mně by spíš připadal velkej luxus věnovat tomu celej měsíc. :-) Znova by mě to totiž svádělo k perfekcionismu. Proto Milej zlatej v naprostý většině případů vzniká během jednoho jedinýho dne. Nejčastejác během posledních pár hodin každýho měsíce.
Ale nésu takovej borec, že bych v pět odpo sedl ke kompu, během nanosekundy vymyslel téma a začal na pána sypat myšlenky. S tvorbou mi ve skutečnosti pomáhá takzvanej KrePr. To je pojem, kterej znám díky jednomu moc moudrýmu pánovi. Vo co de?
KrePr = Kreativní prokrastinace. Je to takovej kontrapunkt ke KoPru (Konci prokrastinace), ale vo tom možná něgdá jindy a jinde. Fór KrePru spočívá v tom, že v sobě nosíte nějaký téma, převalujete ho na mozkovým patře, promejšlíte vědomě aji podvědomě, klidně si uděláte nějakou tu poznámku, ale co nejdýl voddalujete tvůrčí akt. Finální zpracování.
Velkou výhodou pak je, že když už sednete ke kompu či notesu, nečumíte na prázdnou stránku a nelámete si kebuli tím jak začít. Téma už máte promyšlený a zpracovaný. Stačí ho přesypat z hlavy na papír nebo do počítače.
A přesně takhlenc vzniká Milej zlatej. Nejpozdějác v půlce měsíce (většinou ale dříf) si vyberu téma, na kerý mám největší chuť. Po zbytek měsíce s ním KrePruruju (často na prochajdách, sportování nebo zahradničení). A nakonec mu dám písmenkovou formu. Z desítek hodin tvorby je ve výsledku něco kolem pěti. Fajn změna.
Změna jako vobrana
V jednom pravěkým MZ jsem psal vo tom, že potřebuju změnu. V práci, v zážitcích aji v tvorbě. Nemusí to bejt změna skoková. Místo revoluce si vobčas vystačím s evolucí. A tak se vyvíjí aji Milej zlatej. Ne strojeně, ale přirozeně. Změna mi fakčí jako obrana před nudexem. Dodává mi šťávu. Je to prevence, která mi pomáhá nepřerušit řetěz. Nezabalit to.
Ein trochen se mění jazyk, rubriky, ale taky témata. Tenhle škandální ňůsletr začínal hlavně jako lejstro vo copywritingu a psaní. To první se z něj čím dál víc vytrácí. Ne že bych na tohle téma už neměl co říct. Spíš už vo něm nechcu moc psát v milejzlatejštině.
Ale hafo postřehů z tohodle řemesla se ve mně už ňákou dobu štosuje. A fčíl chcou ven. Jinak. Jinde. Jiným. A právě proto jsem v červenci vodšpuntoval… 👇
Blogletter pro copírajtry
Stylem tuctovej, ale vobsahem ani náhodou. Chcu v něm psát vo přehlíženejch aji novejch věcech. Žádný přežvejkávání tisíckrát vypostovanýho. A taky vobčas nabourám nějakej ten copy mýtus.
No a protože těch mýtů ani novejch věcí není nevomezeně (čovek si je přece musí nejdřív zažít a pořádně vyzkoušet), je tenhle projektík dočasnej. Skončí ještě letos. Možná časem (až nasbírám nový zkušenosti) vznikne nová sérka, ale nic neslibuju.
Je to všecko takovej experiment, na kterým si chci ověřit nebo vyvrátit pár domněnek.
Vodběratelé už mají v mejlu prvních 5 čísel. Komplet archív nikde není a nejspíš ani nigdá nebude. Ale hlavní témata budu postupně sázet na web procopywritery.cz. Jako vochutnávku vám sem zatím dávám tuhlencty tři posty.
1️⃣ Antipersony.
2️⃣ Nevymejšlejte USP za každou cenu. Někdy stačí bejt „jen“ dost dobrej.
3️⃣ Opomíjenej zdroj inspirace.
V každým článečku najdete aji link na přihlášení ke kompletnímu blogletteru.
Wifikundace
💌 Ňůsletrování z Gmailu. A aby to dneska bylo všecko ještě hezčejc provázaný, tak vám prásknu, v čem blogletter pro copíky posílám.
Je to relativně nová funkce v Džímejlu. Menuje se slučování E-milů.
Díky ní můžete každej den poslat hromadně ten samej ímejl až na 1 500 adres. Přímo z Gmailu. Bez dodatečnejch plateb (Stačí mít Google Workspace Business Standard nebo jakoukoliv vyšší verzičku.).
Jak konkrétně teda vypadá komplet proces?
1️⃣ Pomocí Google formu sbírám kontakty na zájemce. Ukládaj se mi do Googlí tabulky.
2️⃣ V Google docs vytvořím jednoduchej a krátkej ňůsletr.
3️⃣ Text zkopíruju do Gmailu. Použiju slučování e-mailů. Vyberu tabulku, z kerý se maj načíst adresy příjemců. A vodešlu.
Nic není dokonalý:
❌ Nelze naplánovat rozesílku – prostě posíláte hned teď na kliknutí (To mi udělalo trochu čáru přes rozpočet u prvního numera, páč sem zrovna trajdal bez signálu po Alpách. A nejspíš kvůli tomu budu muset rozesílku přerušit aji v srpenci, páč se budu toulat v norskejch horách).
❌ V tabulce nesmí bejt žádnej e-mail víckrát (vyřešeno pomocí AI).
❌ V žádným e-mailu nesmí bejt chyba – vadí třeba aji mezera za posledním znakem adresy (opět vyřešeno dávkově pomocí AI).
❌ Formátování není dokonalý.
Ale pro mý účely je to skvělý. Kvůlivá dočasnýmu projektu sem fuckt nechtěl procházet martý-ryjem nastavování v nějaký newsletterový appce. Prostě frk-frk a je to.
Jasně. Neumí to všemožný wifikundace, ale na prostej newsletter nebo hromadný info pro účastníky školení je to skvělý udělátko.
Jo, a funguje aji vodhlašování (za 5 čísel jen 1 kus – to není špatný).
O tomhle hacku bych nevěděl, nebejt telky páně Kulíška (na občance maskován jako Pavel Minář). Poslal jsem mu za to virtuální kafe. A vám přidávám vodkaz na video, ve kterým Pavel ukazuje, jak slučování e-mailů funguje.
Dík jak býk za čajík!
Za minulý číslo Milýho zlatýho mi přišlo pozvání na celkem štyry virtuální konvičky čajíka. Dík jak býk posílám Martině a Haně! 🙏
Červíkovýho Milýho zlatýho tvořím lemtaje tutajtu pochutinu.
Malá domů
Takhle pomáhám (nejen) kolegáčkům copywriterům
💡AHAbook: Cenotvorba (nejen) pro copywritery – Čtení, který vás vobohatí. Nově aji v tištěný verzi!
🤝 Mastermind – Malá skupinka, velká důvěra, a hafo AHA momentů.
📶 Konzultace a mentoring – Konstruktivní dialog, kterej vás posune na vyšší level.
🔎 Rozbor textů – Nechejte své copy zrentgenovat ostřížím zrakem. Zjistíme, kde je zakopaný pes. Ukážeme si zlepšováky. A třebas i něco společně přepíšeme.
🪂 Tandovej mentoring – Když jeden mentor nestačí, vrhnou se na vás dva.
💰 Kurz cenotvorby – Wifikundace, který vám pomůžou makat míň za víc.
A pro firmičky by něco nebylo? Jasan že jo!
🎥 Základy copywritingu – online kurz pro člobrdy, co si chtěj psát texty sami. Jen za 725 KaČek!
🎓 Copyosvětovna = 2v1: školení copywritingu + textařskej workshop.
👫 Týmovej mentoring – hodíme vaše copýtkový nebo textařský voddělení do profesního gala.
A zadarmíčko bys neporadil? Klíďo. Nate!
🥢 Copyhubky – snadná kouzla pro lepší texty.
✍️ Přepišme.to – vysoká škola copywritingu.
🎩 Kouzla pro copywritery – telka pro kolegáčky.
🎧 Kouzlení se slovy 1 – profi natočenej audioblogísek
🎧 Kouzlení se slovy 2 – pro velký úspěch pokračování ;-)
Líbí se vám tohlencto čtivo a máte nutkání se revanšovat?
Přepošlete Milýho aji zlatýho kamarádům. Písněte mi, co se vám líbilo nejvíc. Nebo mi uvařte virtuální konvici tvůrčího čaje.