Milej zlatej #37 – ledenec 2024
Podnikání a tvorba je jako orientační běh | Pravidelný aji nový rubričiska | Pusťte si mě do vobejváku!
Podnikání a tvorba je jako orientační běh
Dejte pěti profi copywriterům stejný zadání. Každej z nich se dostane do cíle – ke špičkovejm prodejním textům. Ale každýmu to bude trvat jinak dlouho a do finiše dorazej různejma cestama.
Prostě orienťák jako vyšitej. Co si z týhle podobnosti vodnýst do podnikání a tvůrovství?
Na startu každýho závodu dostanete mapu, na který je vytyčená trať pomocí několika kontrolních stanovišť. Pevně stanovený ale máte jen pořadí kontrol. Jak se dostanete z bodu A do bodu B, je fuckt jen a jen na vás.
Mrkněte na horní vobrázek. Červenou čarou jsem vám tam vytučnil královskej postup. Na něm se dá celej princip vokázat nejlíp. Vzdušnou čarou má štreka mezi 21. a 22. kontrolou bez pár chlupů 3 kiláky.
Stejný zadání pro všechny. Hafo různejch realizací. Mrkněte na barevný hady. 👇 Vokazujou, jak se s touhle kurevsky těžkou písemkou vypořádali nejlepší chlapi v republice. No a ta čísla vlevo dole? První numero říká, jak dlouho jim tenhle úsek trval, druhý udává dýlku jejich postupu a třetí prozradí, jakou průměrnou rychlostí běželi.
Mapy převzaty vod pořadatelů M ČR na klasice 2023 a serveru o-news (tam si můžete užít kompletní rozbor finálový tratě).
Podle čeho se čovek rozhoduje, kudyma povalí?
Nende vo žádnou Sofiinu volbu. Prostě vezmeš rozum do hrsti a snažíš se řídit těmahle pravidlama:
Využij svý silný stránky. Seš borec, co na dráze běhá kilák pod tři minuty, ale s mapou si až tak moc nerozumí? Vobíhej toho co nejvíc po cestách. Tam se tolik neztratíš a delší štreku vykompenzuješ rychloběhem. Že ti to navopak moc netáhne, ale umapuješ i ten nejtěžší terén? Val rovně. Přes hustníky, kamenný pole a bažiny.
Minimalizuj slabý stránky. Máš přes sto kilo jako já a trpíš v kopcích? Tož je voběhni, když to ňák rozumně jde. Že bys kvůlivá tomu musel přes celou mapu? Tož přes tan kopec jdi. Ale mysli na to, že si ti po vyfunění krpálů pravidelně zavaří mozek a děláš chyby. Na vršku si klíďo zpomal a vše promysli a zkontroluj radši ještě jednou.
Vem v úvahu momentální formu. Seš po zranění? Byls nemocnej? Hele, tak to trochu přehodnoť vobyvyklou taktiku. Jdi radši krapet pomalejác, ale mapově přesně. Chčije a nosíš brejle? Tož to v mapě nejspíš vidíš tak akorát velký kulový. Holt spolíhej na cesty, azimuty a vodhad vzdálenosti.
Zohledni fázi závodu. Když posereš první kontrolu, už se to s tebou veze. Vem ju radši hezky na jistotu, ať se sžiješ s mapou a dodáš si sebedůvěru. A bacha taky na podcenění finiše. Cíl máš na doslech, už se tam vidíš, roztočíš nohy, vypneš mozek a seš v řiti.
Ber v potaz, v jaký seš situaci. Dojebal jsi ňákej postup a bramborový placky tě neberou? Zariskuj. Třeba to dotáhneš aspoň na bronz. Ale počítej s tím, že můžeš navopak vypadnout aji z první desítky.
Dokonalej závod neexistuje. Vobčas přehlídneš ňákou zkratku, někde zaváháš a tu a tam taky něco pořádně posereš. Chybuje ale každej. Někde trochu ztratíš, jinde zase získáš.
Každá zakázka je jako jeden závod
Každá zakázka je jako závod v orienťáku. V každý zakázce se sčítají jednotlivý postupy. Něco jde líp tobě, v něčem zas vynikaj kolegáčci. Ale při realizaci zakázky je nejlepší dát si klapky na voči, neřešit druhý a soustředit se jen na svůj výkon. Tak jako v orienťáku.
Neremcat, že tamtem má výhodu, protože má tohlenc, nebo navopak nemá tutotamto. Hrát s tím, co člověk zrovna drží v ruce. Využívat svý silný stránky, minimalizovat ty slabý. A taky rozlišovat důležitost jednotlivejch postupů.
Je potřeba neposrat jednoduchý věci a soustředit se na ty klíčový. Orienťák se před královským postupem klidně na chvilu zastaví, čumí do mapy a dumá. Těch 10 sekund ho může zachránit vod blbý volby, na který přijde vo minuty. No a v copywritingu je to podobný. Když se člověk při psaní vydá špatným směrem, může zabloudit až tak moc, že se mu vyplatí vrátit se na předchozí kontrolu a začít znova.
Mezi mejma rakváčama (milý voznačení pro veterány) je hafo lidí, proti kterejm bych na dráze neměl nejmenší šanci, ale v mapově těžkým závodě si je povodím. Podobně je spousta kolegů s lepšíma nápadama, vytříběnejší stylistikou a většíma vědomostma. Ale v podnikání je jim to celkem k hovnu, když neumí držet termíny, nemaj disciplínu a komunikujou jak kosa se šutrákem. V tomhle je zasejc šupnu do kapsy já.
Hlavní je nevzdávat se
Příští rok uplyne 30 let vod chvíle, kdy jsem se do lesa s mapou a buzolou vydal poprvý. Tehdy jsem za dvě a půl hodiny našel jen vosum kontrol z vosumnácti. Nedokončil jsem ani druhej závod. Tenkrát mi pořadatelé předčasně sebrali poslední dvě kontroly. Klasifikovanej jsem byl až v tom třetím. Jako poslední.
Na chvostu jsem zametal ještě hezkejch pár let. Ale postupně se začlo blejskat na lepší časy. Pak to vobčas aji medailově cinklo. Ale první pořádný vítězství přišlo až tak po sedmi letech. Dlouhodobou Ligu Vysočiny jsem vyhrál dokonce až jako vetoš.
Némlich stejně to mám v podnikání. První roky šlo vo jediný – ňák to přežít. Nekrachnout. Testovat, co zvládnu. Hledat disciplíny, ve kterejch su silnej. Vyhejbat se těm, který mi tak nendou, nebo nejsou moc ziskový.
Postupně si hledat svý cestičky, svůj hlas aji pozici na trhu. Z porážek se neposrat a najít vodvahu postavit se na startovní čáru aji příště. Získávat grif a minimalizovat chyby. A taky se učit zvobecňovat situace, protože nikdy se nevopakujou naprosto totožný postupy. Nikdy!
Každej závod je totiž jinej. I když se běží ve stejným prostoru, vždycky na jiný trati, na jinejch kontrolách. S copywritingem je to stejný: Můžu tvořit pro stejnou firmu (stejnej prostor), ale pokaždý na trošku jiný téma v daným voboru (jiná trať).
Vybrat si správnou kategorii? Důležitý!
V orienťáku jsem nigdá ani zdaleka nepatřil do republikový špičky. Tuším, že mým maximem je ňáký 36. místo na nočním šampionátu. Jo, jsem soutěživej. Ale naštěstí soutěživej realista. Nigdá jsem neměl ambice běhat elitní kategorii nebo nedej bože usilovat vo reprezentaci.
Víte ale v čem se liším vod naprostý většiny vrstevníků, keří zamlada běhali elitu nebo za repre? Na rozdíl vod nich běhám dál. Nezrakvil jsem se při tréninkovým drilu, během kterýho jiní naběhali tisíce kiláků ročně. Neztratil jsem chuť do klopýtání po lese. A hlavně! Nebylo mi blbý běhat sranda kategorie, který by šlo připodobnit k druhý lize. Někdy aji k vokresnímu přeboru.
K volnonožení přistupuju podobně. Cejtím se jako takovej pěšák copywritingu. Poctivej a vytrvalej. Tak jako řada mejch soupeřů už neběhá, přibejvá kolegů, co už nepíšou. Někteří to zabalili úplně. Jiní přesedlali do jinýho voboru. A zase jiní se pustili do budování agentur a místo psaní teď šéfujou lidem.
V copy se nehoním za pomíjivou slávou ňákejch vocenění. Nepraktikuju egoonanii nad hogo fogo značkama, pro který jsem psal. Nespurtuju za co největšíma výdělkama. Dobrovolně jsem si zvolil druhou ligu. Někdy aji vokresní přebor. Píšu pro společnosti, kerý nemaj reklamu v telce. Ale jsou prima, platěj líp než ty telkový a maj pochopení pro to, že sólo podnikatel se jim nebude věnovat 24/7. Prostě vedu takovej vobyčejnej podnikatelskej život. Vobyčejnej, ale krásnej.
Možná že copy něgdá taky vopustím. Ale rozhodně nechcu, aby to bylo kvůlivá tomu, že se při honbě za slávou, bohatsvím nebo metály vyšťavím. Možná by se ten můj přístup dal voznačit jako udržitelný podnikání, nebo jako línej freelancing.
Zkrátka a dobře: ke copywritingu přistupuju úplně stejně jako k orienťáku. Hlásím se jen do takovejch kategorií, ve kterejch se nebudu zbytečně trápit. Chci si užívat. Mít radost s dílčích postupů aji z dokončenejch závodů. A chci mít pořád chuť postavit se na startovní čáru novýho závodu.
Choro(bo)pis
aneb Zápisky z mýho chorýho mozku
Zajatci mysli
Mají, na co pomyslí.
Aby měli co dělat,
řeší nesmysly.Wifikundace
⌨️ Socsíťový trápení s novejma řádkama. ✅ Vyřešeno! Milí zlatí, roky mě sejřilo, že na většině socek nemůžu použít enter pro vytvoření novýho řádku. Entr totiž většinou zveřejní, co čovek nadatloval.
Něgdá jsem na to házel bobek a psal na hulváta bez vodstavců. Ale u důležitejch postů a komentů mi to nedalo, tož jsem jako naprostej tydýt psával v texťáku – hezky s vynechanejma řádkama mezi vodstavcama – a pak to votrocky kopčil na socky a mačkal zveřejňovací entr.
Když jsem viděl, že Žákajda na copypátečnickým Discordu krásně řádkuje, začlo mi šrotovat v hlavě. „Hele, Romane, Eva je minimálně dvakrát chytřejší než ty, ta na to určo má ňákej fígl. Nestyď se a zeptej se jí!“
Tak jo:
Že to je starý? Holt jsem fosil. Ale kdyby náhodou někdo řešil podobný trampoty jako copy dinosaurus, tak kombinaci shift+enter začnete zbožňovat!
Pusťte si mě do obejváku
Víte, jak jsem tu vloni hlásal, že udělám v Praze první živý školení pro veřejnost, abych si votestoval koncept novýho online kurzu? Jo, to je přesně to školení, vo který byl větší zájem, než jsem čekal, takže jsem rád přidal ještě jeden termín.
No tak si představte, že jsem ten vonlajn kurz na Mikuláša v Blavě fuckt natočil. Týpci ze Skillmea ho postříhali, dali mi ho k připomínkám a po krátkým pincu tenhle tejden vyslali do světa vejsledek. Mrkněte na tráj-lér. 👇
Líbí? Celej kurz má dvě a půl hoďky a shrnuju v něm všecko, co bych vo copywritingu chtěl na úvod říct svejm dětem, kdyby se rozhodly kráčet v tátovejch stopách.
Pokavaď si chcete pořídit jen mý kurzisko, nejlevnějác vás vynde, když si za pár stovek na čtvrt roku zacálujete můj čenl: https://skillmea.cz/kanaly/roman-veznik. Jestli máte zálusk na víc kurzů, můžete si vobjednat rovnou přístup do víc než 400 kousků.
Memento Romi
aneb Takhle fuckt nechceš dopadnout!
⚡Problém rychlokvašek? Pořádaj mentoringy, mastermindy, masterclassy, hogo fogo seance, aniž by se sami jediný podobný akce zúčastnily.
💪 Ostři pilu služeb, který nabízíš kolegům, tak, že sám budeš žákem v podobnejch formátech. Neva, že už jich máš hafo za sebou. Dělej to furt. Nechceš přece bejt papoušek, ale sílící vorel. S přehledem. Nadhledem. A novým vhledem.
Přežvejkáno šmakovalo
Posledních pár let jsem procházel čtenářskou krizí. Seberozvojovky mi už fuckt lezou krkem. U čistý beletrie mám vobčas pocit ztráty času. Ale tohle! Tohle je něco, co mi po letech vrátilo čistou radost ze čtení. Nebojím se už v lednu říct, že literární reportáže jsou pro mě vobjevem roku. Vo co de? Reálný příběhy podaný lehce beletrizovanou formou.
Literární reportáže jsou vlajkovou lodí slovenskýho nakladatelství Absynt. Jak jsem k němu přišel? Tož to si tak jedete po dálnici do Holomóca. Dvě hoďky tam a dvě zpátky. A co jinýho si k tomu pustit než anti TikTok = novej formát podcastů Na volný noze.
Jo, sice se to povídání táhne. Ale i tak je poutavý. Měl jsem štěstí, že jsem zrovna řídil, takže jsem nemohl hnedka vobjednávat. Ale dlouho jsem nevydržel a do absynťáckýho íšopu nakukoval tak dlouho, až jsem si prostě musel vobjednat. Vomlouval jsem si to tím, že tyhle Vánoce jsem snad poprvý v životě pod stromkem nenašel jedinou knihu.
Dal jsem si limit. 3 tituly. Pro začátek. Jeden jsem už zhlt. Čekaj mě dvě další. Ale Dan Šácha je asi sviňa převlečená za kámoša, páč mi řekl, že si vod Absyntu musím rozhododápadně přečíst ještě tutu, tamto, onuto. A pak to celý korunoval Kavkáč slovy vo tom, že si na absyntovky mám vyčlenit rovnou celou poličku v knihovně. Trochu doufám, že tohodle milýho zlatýho nebude číst moja žena.
Ale zpátky ke knize. Když vidím, jaká vonuce je žena v Afghánistánu, že má menší práva než evropskej vězeň, dochází mi, že vobčas ve svým životě řeším kosočtvercoviny.
No ale kniha není jen vo Afghánistánu, nejbrž trochu aji vo sousedních zemích. Věděli jste třebas to, že v Pákistánu sou voblasti, ve kterejch platí zákon jen na silnicích a v pásech 20 metrů na vobě strany vod nich? Když chce Afghánec zajít pro ňáký to pašováníčko, cestou do Pákistánu kráčí třeba padesát metrů vod silnice, na který trůněj cajti. A zpátky? To už valí normoš po silnici. Afghánci totiž nesměj jen tam, zpátky je rádi pustěj. Prostě hustej svět, tyhle končiny!
Veršovánky mýho srdéčka
aneb Co bych zarecitoval zpaměti
Ach, život je tak trapný, Bože,
jak uprdnutí do soulože.
J. H. KrchovskýGeniálně lapidární. Lapidárně metafyzické.
Socsíťový pšouky
❌ Nebertou svou prácu jako samozřejmost.
✍🏻 Psaný slovo velice snadno podléhá dezinterpretaci.
3️⃣ Kdo šetří, má práce za tři, ale zaplaceno jen za jednoho.
👌 Bylo to fajné, ale bylo toho málo.
🐰 Nekupujte zajíce v pyt.. klobouku!
🤥 Nesvazujou vás pseudopravdy?
Teď v únoru, nebo až za rok
Ještě stíháte zítřejší živák s Ninušákem!
Malá domů
Takhle pomáhám (nejen) kolegáčkům copywriterům
💰 Kurz cenotvorby – Wifikundace, který vám pomůžou makat míň za víc. Začínáme 1. února. Další šance nejdřív až za rok.
📶 Konzultace a mentoring – Konstruktivní dialog, kterej vás posune na vyšší level.
🔎 Rozbor textů – Nechejte své copy zrentgenovat ostřížím zrakem. Zjistíme, kde je zakopaný pes. Ukážeme si zlepšováky. A třebas i něco společně přepíšeme.
🪂 Tandovej mentoring – Když jeden mentor nestačí, vrhnou se na vás dva.
💡AHAbook: Cenotvorba (nejen) pro copywritery – Čtení, které vás vobohatí.
🤝 Mastermind – Malá skupinka, velká důvěra, a hafo AHA momentů. Fčíl dobíhá podzimní cyklus, ale už teď si můžete buknout flek na příští rok.
A pro firmičky by něco nebylo? Jasan že jo!
🎓 Copyosvětovna = 2v1: školení copywritingu + textařskej workshop.
🎥 Základy copywritingu – online kurz pro člobrdy, co si chtěj psát texty sami.
👫 Týmovej mentoring – hodíme vaše copýtkový nebo textařský voddělení do profesního gala.
A zadarmíčko bys neporadil? Klíďo. Nate!
🥢 Copyhubky – snadná kouzla pro lepší texty.
✍️ Přepišme.to – vysoká škola copywritingu.
🎩 Kouzla pro copywritery – telka pro kolegáčky.
🎧 Kouzlení se slovy 1 – profi natočenej audioblogísek
🎧 Kouzlení se slovy 2 – pro velký úspěch pokračování ;-)
Líbí se vám tohlencto čtivo a máte nutkání se revanšovat?
Přepošlete Milýho aji zlatýho kamarádům. Písněte mi, co se vám líbilo nejvíc. Nebo mi uvařte virtuální konvici tvůrčího čaje.
